Začátky historie hradu se datují na konec 14. století. Někdy okolo roku 1380 zde byla započata stavba. Rozložení terénu se dvěma homolovitými skalními kužely rozhodlo o způsobu stavby. Na skalních vrcholech byly vybudovány dvě věže. Na nižším byla postavena pětiboká věž (relativní výška 47 metrů), pro kterou se později vžilo pojmenování Baba. Na vyšším a štíhlejším vrcholu byla vztyčena čtyřboká věž Panna (relativní výška 57 metrů). Mezi věžemi byl pak založen vnitřní hrad.
Již od poloviny 12. století v povodí řeky Jizery začali výrazně prosazovat členové rozrodu Markvarticů erbu lva. V té době vzniklo na soutoku Jizery a Klenice královské hradiště Mladá Boleslav a Markvartici se stali jeho kastelány. Toto postavení si udrželi minimálně do roku 1262, kdy je na Boleslavi doložen Jaroslav Markvartic, předek pánů z Valdštejna. Původně zeměpanská država byla v té době již plně v rukou Markvarticů. Protože však boleslavský hrad zůstal královským majetkem, museli si Markvartici vystavět nové centrum panství. Učinil tak Beneš Pyšný z Velešína či jeho syn Jan, který se roku 1281 poprvé píše z Michalovic. Jan a jeho potomci patřili mezi přední české šlechtické rody, jeho příslušníci zastávali důležité funkce na královském dvoře.
Ve středověku a raném novověku se na Loučeni střídají nepříliš známá a významná jména majitelů. Zásadní proměnu vnáší do historie panství třicetiletá válka. Tehdy, konkrétně roku 1623, přicházejí na Loučeň Valdštejnové. Od té doby Loučeň nebyla prodána, což nepřímo ukazuje na její hodnotu.
Na místě dnešního zámku stála původně dřevěná tvrz, na které se připomíná v roce 1429 pan Bohuněk ze Stránova. Na jejím místě nechal postavit Jaroš ze Sovojovic v letech 1463 - 1468 pevný gotický hrad, který dostal jméno Nový Stránov. V letech 1545 až 1589 je hrad v majetku známého rodu Berků z Dubé. Roku 1589 se stává majitelem hradu Karel z Biberštejna, JMC rada a nejvyšší mincmistr království Českého. Později hrad získává sňatkem Michal Slavata z Chlumu. Rodem Slavatů byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Někdy kolem roku 1642 získává zámek Jan z Lisau (příslušník braniborské šlechty - do panského stavu byl povýšen za statečnost v bitvě u Nordlingenu, později c.k. nejvyšší velitel v Chebu). Jeho potomci se po třech generacích hlásí k české národnosti a píší se jako páni z Lisova.
Rozložení terénu se dvěma homolovitými skalními kužely rozhodlo o způsobu stavby. Na skalních vrcholech byly vybudovány dvě věže. Na nižším byla postavena pětiboká věž (relativní výška 47 metrů), pro kterou se později vžilo pojmenování Baba. Na vyšším a štíhlejším vrcholu byla vztyčena čtyřboká věž Panna (relativní výška 57 metrů). Mezi věžemi byl pak založen vnitřní hrad.
té době vzniklo na soutoku Jizery a Klenice královské hradiště Mladá Boleslav a Markvartici se stali jeho kastelány. Toto postavení si udrželi minimálně do roku 1262, kdy je na Boleslavi doložen Jaroslav Markvartic, předek pánů z Valdštejna. Původně zeměpanská država byla v té době již plně v rukou Markvarticů. Protože však boleslavský hrad zůstal královským majetkem, museli si Markvartici vystavět nové centrum panství. Učinil tak Beneš Pyšný z Velešína či jeho syn Jan, který se roku 1281 poprvé píše z Michalovic. Jan a jeho potomci patřili mezi přední české šlechtické rody, jeho příslušníci zastávali důležité funkce na královském dvoře.
proměnu vnáší do historie panství třicetiletá válka. Tehdy, konkrétně roku 1623, přicházejí na Loučeň Valdštejnové. Od té doby Loučeň nebyla prodána, což nepřímo ukazuje na její hodnotu.
dostal jméno Nový Stránov. V letech 1545 až 1589 je hrad v majetku známého rodu Berků z Dubé. Roku 1589 se stává majitelem hradu Karel z Biberštejna, JMC rada a nejvyšší mincmistr království Českého. Později hrad získává sňatkem Michal Slavata z Chlumu. Rodem Slavatů byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Někdy kolem roku 1642 získává zámek Jan z Lisau (příslušník braniborské šlechty - do panského stavu byl povýšen za statečnost v bitvě u Nordlingenu, později c.k. nejvyšší velitel v Chebu). Jeho potomci se po třech generacích hlásí k české národnosti a píší se jako páni z Lisova.
